
České země 1400–1471
Prozkoumej dějiny od vlády Václava IV. přes husitské války až po Jiřího z Poděbrad.
Království v rozkolu
Historický atlas · 1400–1471
Šest období v atlasu člení dějiny českých zemí. Příběh hry začíná společným prologem v roce 1400, volbou spojenců roku 1419 přechází do hlavního tažení.
V srpnu 1419 umírá král Václav IV. Jeho nevlastního bratra Zikmunda, uherského a římského krále, husité za českého krále nepřijmou. V březnu 1420 vyhlásí papež proti husitům křížovou výpravu.
Pražská města stojí převážně při kalichu, na jihu vzniká Tábor. Plzeň, Kutná Hora, České Budějovice a velká část panstva drží se Zikmundem a starou církví.
Stručná časová osa
- 1400 Společný prolog ve vsi
- 1415 Návrat domů po Husově smrti
- 1419 Defenestrace v Praze, ve hře volba spojenců
- 1420 Sudoměř a Vítkov
- 1421 Dobytí Chomutova a vypálení kláštera v Oseku
- 1424 Malešov
- 1431 Domažlice
- 1434 Lipany
- 1436 Kompaktáta v Jihlavě
Léta Páně 1400–1471
Přepni období a prozkoumej města, jejich příslušnost a události.
Mapu můžete posouvat do stran.
- Město při kalichu
- Město při Zikmundovi
- Město, které změnilo stranu
- Mimo Čechy
- Klášter
- Místní nebo zemská správa
- Bitva
- Husitská strana
- Katolická nebo královská strana
- Změna strany nebo držby
- Strana Jiřího z Poděbrad
- Opozice proti Jiřímu, strana Matyáše Korvína
- Místní nebo zemská správa
- Mimo Čechy
- Klášter
- Událost
Barva štítu označuje politickou stranu. V detailu najdete také držbu a správu města. Podklad a hranice odpovídají situaci kolem roku 1420.
Příslušnost měst je zjednodušená pro léta 1420–1421, později se měnila.
Vlastní mapa inspirovaná historickými rytinami. Zemská hranice kolem roku 1420 je schematická, Chebsko mělo zvláštní postavení říšské zástavy. Polohy měst vycházejí ze souřadnic, bojiště jsou orientační. Kresby staveb v podkladu jsou ilustrační. Vektorová mapa
Menší popisky uvádějí historické, latinské a německé podoby jmen z různých dob.
1400–1415 Za vlády Václava IV.
Pražská univerzita i veřejná kázání se stávají dějištěm sporů o církevní reformu. Zpráva z Kostnice prohloubí napětí v českých zemích.
-
1400
Václav IV. ztrácí římský trůn
Porýnští kurfiřti v Oberlahnsteinu sesazují Václava IV. z římského trůnu. Václav zůstává českým králem.
Mimo výřez mapy -
1402
Hus v Betlémské kapli
Jan Hus začíná v pražské Betlémské kapli působit jako kazatel.
-
1409
Dekret kutnohorský
Václav IV. vydává v Kutné Hoře dekret, který mění poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého univerzitního národa.
-
1410
Bitva u Grunwaldu
Polské a litevské vojsko poráží vojsko Řádu německých rytířů v bitvě u Grunwaldu.
Mimo výřez mapy -
1415
Upálení Jana Husa
Jan Hus je 6. července upálen v Kostnici v době konání církevního koncilu.
Mimo výřez mapy
1416–1425 Od reformy k válce
Po pražské defenestraci a smrti Václava IV. začíná otevřený boj o podobu království. Vzniká husitský Tábor a do země míří první křížová výprava.
-
1416
Upálení Jeronýma Pražského
Po Janu Husovi je během kostnického koncilu upálen také reformátor Jeroným Pražský.
Mimo výřez mapy -
1419
První pražská defenestrace
Dne 30. července jsou z oken Novoměstské radnice vyhozeni konšelé. Dne 16. srpna umírá Václav IV.
-
1420
Vznik husitského Tábora
Na Hradišti hory Tábor se ustavuje husitská obec, do níž přichází i Jan Žižka.
-
1420
Obrana Vítkova
V červenci husité uhájí opevnění na Vítkově při první křížové výpravě proti husitům.
-
1421
Vypálení kláštera v Oseku
Pražská husitská vojska vypálila cisterciácký klášter v Oseku. Konvent se předtím uchýlil do saské Altzelly.
-
1424
Smrt Jana Žižky
Husitský vojevůdce Jan Žižka umírá 11. října u Přibyslavi.
1426–1437 Válka a jednání o míru
Křížové výpravy střídají vleklá vyjednávání. Porážka polních vojsk u Lipan a dohoda o kompaktátech mění poměry v zemi.
-
1426
Bitva u Ústí nad Labem
Husitská vojska v červnu porážejí sasko-míšeňskou armádu v bitvě Na Běhání.
-
1426
Saské vojsko v Oseku
Podle Regionálního muzea v Teplicích přichází do Oseka saské vojsko.
-
1431
Ústup křižáků u Domažlic
Křížová výprava ustupuje u Domažlic. Její neúspěch dává prostor dalším jednáním s husity.
-
1434
Bitva u Lipan
Koalice umírněných husitů a katolíků poráží táborská a sirotčí polní vojska.
-
1436
Vyhlášení kompaktát
V Jihlavě jsou 5. července vyhlášena basilejská kompaktáta, dohoda mezi představiteli husitských Čech a Moravy a zástupci církevního koncilu.
-
1437
Smrt Zikmunda Lucemburského
Císař a český král Zikmund Lucemburský umírá ve Znojmě.
1438–1449 Zápas o vládu
Po krátké vládě Albrechta Habsburského soupeří o správu země šlechtické svazy a města. Prosazuje se Jiří z Poděbrad.
-
1438
Korunovace Albrechta Habsburského
Zikmundův zeť Albrecht Habsburský je v Praze korunován českým králem.
-
1439
Po Albrechtově smrti nastává bezkráloví
Albrecht Habsburský umírá. České stavy v následujících letech hledají řešení otázky nástupnictví.
Mimo výřez mapy -
1448
Jiří z Poděbrad ovládá Prahu
Vojsko Jiřího z Poděbrad obsazuje Prahu a posiluje jeho postavení v království.
1450–1460 Od zemského správce ke králi
Zemský sněm svěřuje správu Jiřímu z Poděbrad. Krátká vláda Ladislava Pohrobka končí roku 1457 a následující rok stavy volí nového krále.
-
1452
Jiří z Poděbrad zemským správcem
Zemský sněm v Praze volí Jiřího z Poděbrad správcem Českého království.
-
1453
Korunovace Ladislava Pohrobka
Mladý Ladislav Pohrobek je v Praze korunován českým králem.
-
1457
Smrt Ladislava Pohrobka
Ladislav Pohrobek v listopadu náhle umírá v Praze.
-
1458
Jiří z Poděbrad zvolen králem
České stavy volí Jiřího z Poděbrad českým králem. Následuje květnová korunovace.
-
1459
Chebská smlouva
Dohoda se Saskem potvrzuje Jiřímu z Poděbrad držbu Mostu, Duchcova a hradu Rýzmburk u Oseka.
1461–1471 Království pod tlakem
Spor o kompaktáta, domácí šlechtická opozice a válka s Matyášem Korvínem provázejí poslední desetiletí vlády Jiřího z Poděbrad.
-
1462
Pius II. odmítá kompaktáta
Papež Pius II. odmítá platnost basilejských kompaktát, což prohlubuje spor s Jiřím z Poděbrad.
Mimo výřez mapy -
1465
Vznik Zelenohorské jednoty
Katoličtí páni se na Zelené Hoře u Nepomuku spojují v opozici proti Jiřímu z Poděbrad.
-
1469
Matyáš Korvín zvolen v Olomouci
Část katolických stavů volí uherského krále Matyáše Korvína soupeřícím českým králem.
Mimo výřez mapy -
1471
Smrt Jiřího z Poděbrad
Dne 22. března umírá v Praze Jiří z Poděbrad.
Kalendář hry 1400–1436
- 1400 Společný prolog ve vsi
- 1415 Návrat domů po Husově smrti
- 1419 Defenestrace v Praze, ve hře volba spojenců
- 1420 Sudoměř a Vítkov
- 1421 Dobytí Chomutova a vypálení kláštera v Oseku
- 1424 Malešov
- 1431 Domažlice
- 1434 Lipany
- 1436 Kompaktáta v Jihlavě
Města a historické zmínky
Příslušnost měst se během válek měnila. Následující zmínky se vztahují vždy k uvedenému roku.
Příběhy a fakta
Mezi lety 1419 a 1421 se spor o víru, moc a majetek proměnil v otevřenou válku. Tyto příběhy zachycují rozhodnutí, střety i lidi, kteří stáli u jejích počátků.
Podtitul hry A Kingdom Divided znamená „rozdělené království“: Čechy se rozpadly na strany, které spolu soupeřily o víru, moc a majetek.
Průběh válek
Upálení Jana Husa v Kostnici v roce 1415 a o rok později i Jeronýma Pražského pobouřilo velkou část země. Znamením Husových stoupenců se stal kalich: přijímání pod obojí, chlebem i vínem, které koncil zakázal. Král Václav IV. hnutí dlouho trpěl, kališníky podporovala i část šlechty a většina Prahy. Na venkově mezitím kázali radikální kněží a v roce 1419 k nim na shromáždění na horách přicházely davy poutníků.
V létě 1419 vtrhl dav vedený kazatelem Janem Želivským na Novoměstskou radnici a konšely vyházel z oken. Brzy nato zemřel Václav IV. Nástupcem měl být jeho nevlastní bratr Zikmund, kterého husité vinili z Husovy smrti. Katoličtí páni a část měst se postavili za něj, husité se začali ozbrojovat. Jan Žižka u Nekmíře a u Sudoměře ukázal, co dokážou vozy v poli, a na jaře 1420 vznikl na Hradišti nad Lužnicí Tábor.
Papež vyhlásil proti husitům křížovou výpravu a Zikmund s ní v létě 1420 oblehl Prahu. Útok na Vítkov 14. července husité pod Žižkovým velením odrazili a vojsko bez peněz a zásob se rozešlo. Zikmund se ještě stačil dát korunovat na Pražském hradě, země ho ale nepřijala: čáslavský sněm ho v roce 1421 odmítl a Čtyři pražské artikuly přijal za společný program. Druhá výprava se na podzim téhož roku rozpadla u Žatce a Zikmundovo vojsko Žižka v lednu 1422 rozehnal u Kutné Hory, Habrů a Německého Brodu.
Husité se brzy rozdělili do svazů. Vedle pražského a táborského vznikl východočeský svaz kolem Žižky, jehož lidé si po hejtmanově smrti začali říkat sirotci, a později menší svaz Žatce a Loun. Jejich polní vojska se proměnila ve stálé, téměř profesionální armády. Svazy bojovaly mezi sebou stejně tvrdě jako s katolíky, v roce 1424 u Malešova porazil Žižka Pražany a jejich spojence. Spojit je dokázal jen společný nepřítel, jako v roce 1426 u Ústí nad Labem, kde porazily saské vojsko.
Další křížové výpravy dopadly hůř než první. V roce 1427 se křižácké vojsko rozpadlo u Stříbra a Tachova, v roce 1431 uteklo od Domažlic téměř bez boje. Polní vojska pod Prokopem Holým mezitím táhla do Slezska, Lužice, Saska, Bavor, Rakous i Uher. Na takzvaných spanilých jízdách hledala kořist, potraviny a píci, protože vypleněná země je už neuživila. V roce 1433 došli sirotci na pomoc Polsku proti řádu německých rytířů až k Baltu.
Neúspěchy křížových výprav přiměly církev jednat. Husitští vyslanci hájili artikuly v roce 1433 na koncilu v Basileji a rozhovory pokračovaly i po jejich návratu. Polní vojska mezitím téměř rok marně obléhala Plzeň a venkov, který je musel živit, se od nich odvracel. Umírnění husité se spojili s katolickou šlechtou a 30. května 1434 polní vojska u Lipan porazili, Prokop Holý v bitvě padl. V roce 1436 byla v Jihlavě vyhlášena kompaktáta a Zikmund přijat za krále. Poslední odpor skončil v září 1437 pádem hradu Sion, který držel Jan Roháč z Dubé.
Od Kostnice po Jihlavu
Vozová hradba
Selské vozy se v ležení nebo před bitvou spojily do kruhu či řady, kola do kol, mezery zajistily řetězy a trámy. Mezi vozy stáli lidé s pěchotními zbraněmi, uvnitř byla děla a zásoby.
Palné zbraně té doby byly prosté. Píšťala je hlaveň na dřevěné násadě a zapaluje se doutnákem přiloženým k zátravce, bez zámku a bez pažby. Těžší hákovnice má pod hlavní hák, který tlumí zpětný ráz. Vedle nich kuše, cepy a sudlice.
Co válka zanechala
Země vyšla z válek zpustošená. Obchod se zahraničím téměř ustal, kutnohorské doly přišly s vyhnanými Němci o zkušené horníky a mince ztrácela hodnotu. Uživit tisíce stálých vojáků bylo nad síly venkova, zvlášť po letech neúrody.
Válka, hlad a vracející se mor vylidnily zemi a během 15. století zanikly stovky vesnic. Odhady mluví o zhruba třech milionech obyvatel českých zemí kolem roku 1400 a méně než dvou milionech v roce 1526.
Krutosti se dopouštěly obě strany, nejčastěji po dobytí měst, která se nechtěla vzdát. Husité pobili katolické muže v Prachaticích a obyvatele Chomutova, katolíci házeli zajaté husity do kutnohorských šachet a po bitvě u Lipan vítězové upálili stovky zajatců ve stodolách.
Mnoho klášterů a kostelů bylo vydrancováno a obrazoborci zničili množství obrazů, soch a knih. Stavby se zastavily, i dostavba svatovítské katedrály, a stavitelé našli práci hlavně na opevněních. Pražská univerzita upadla, několik fakult zaniklo a zmizela i řada městských a venkovských škol.
Zbyl ale i výsledek, jaký tehdy jinde v Evropě nebyl: kompaktáta dovolila, aby v jedné zemi vedle sebe žili katolíci a kališníci. Klid nevydržel. Papež kompaktáta v roce 1462 odmítl potvrdit, za krále Jiřího z Poděbrad přišla nová křížová výprava a smír přinesl až kutnohorský náboženský mír v roce 1485.
Husitský způsob boje přežil války. Čeští žoldnéři s vozy byli žádaní po celé 15. století, Jan Jiskra z Brandýsa s nimi léta válčil v Uhrách. Ještě v roce 1504 se čeští žoldnéři bránili za vozovou hradbou u Řezna proti vojsku Maxmiliána I. Habsburského.
Co neplatí
Žižka vynalezl vozovou hradbu.
Vozová ležení jsou starší. Husité je dovedli k výjimečnému použití v poli, ale nevymysleli je.
Češi proti Němcům.
To je pohled 19. století. Šlo o víru, majetek a moc. Proti husitům bojovali i čeští katoličtí páni a mezi husity byli i Němci.
Husité byli jedna armáda.
Byli rozdělení a bojovali i mezi sebou, nejtvrději u Malešova a u Lipan.
Křižáků byly statisíce.
Čísla jako 130 000 mužů u Domažlic jsou kronikářská nadsázka.
Husité vynalezli pistoli.
Píšťala je raná ruční palná zbraň. Pistole se rozvinuly až s kolečkovým zámkem na počátku 16. století.
Víme, jak vypadal Žižka.
Dochované portréty jsou pozdní, skutečná podoba je neznámá.
U Domažlic stačil chorál.
Že křižáky zahnal zpěv, je tradice. Rozhodla nejednota křižáckého velení a rychlý postup spojených husitů. Vojsko se dalo na útěk dřív, než došlo k boji.
Lipany válku ukončily.
Ukončily moc polních vojsk. Mír přinesla až kompaktáta v roce 1436, poslední odpor padl na Sionu v roce 1437 a o víru se v Čechách válčilo znovu za Jiřího z Poděbrad.
Jak s dějinami zacházíme
Víru nikoho nezesměšňujeme a z kalicha neděláme jen znak. Násilí té doby ukazujeme věcně a bez oslavy.
Data a události ověřujeme v odborné literatuře, edicích pramenů a muzejních záznamech. Kde si nejsme jistí, řekneme to.

